Při výkonu samostatné výdělečné činnost se často stává, že manželé či další blízký příbuzní spolupracují. Podnikatel tak může část svých příjmů převést. Což přináší hned několik výhod. K tomu je ale potřeba splnit několik podmínek. 

Spolupracující osoba je pojem přesně definovaný zákonem (konkrétně zákonem o daních z příjmů). Může se jí stát manžel/ka, osoba žijící s poplatníkem ve společné domácnosti nebo člen rodiny účastný na provozu rodinného závodu. Podmínkou pak je, že spolupracující osoba se musí reálně podílet na podnikatelské činnosti.

A jaké výhody existují pro spolupracující manžele? Je možné rozdělit příjmy i výdaje mezi obě osoby. Tím se sníží částka, kterou rodina zaplatí na přímých daních. Oproti situaci, kdy by celou částku zdaňoval jeden člověk. Rozdělení má ale několik pravidel. Je-li spolupracující osobou pouze manžel/ka, je možné převést maximálně 50 % z celkových příjmů a výdajů. Zároveň částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, nesmí být vyšší než 540 000 Kč za zdaňovací období a maximálně 45 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce.

V zákoně je uvedena i situace, kdy je na manžela/lku uplatněna sleva v daňovém přiznání. V takovém případě nelze příjmy a výdaje rozdělit. To je celkem velká nevýhoda. Vyplatí se obě varianty dobře propočítat a zjistit, která je výhodnější. Další povinností je (v případě, že spolupráce je pro danou osobu hlavní samostatně výdělečná činnost) platit měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. To neplatí v případě, že spolupracující osoba spadá do jedné ze zvýhodněných kategorií, na které se nevztahuje minimální vyměřovací základ OSVČ. Mezi ně patří např. ženy na mateřské dovolené, studenti, důchodci či zaměstnanci. Spolupracující manžel/ka musí také za uplynulý kalendářní rok, kdy tuto činnost vykonávala, podávat přehledy o příjmech a výdajích.