Proces oddlužení se od příštího roku zrychlí. Změny se dočká výše srážek, součinnost zaměstnavatele a také deponování po zahájení insolvenčního řízení. Změny se tak nedotknout pouze dlužníků. Novela bude ještě projednávana v Poslanecké sněmovně, účinnost změn je přesto naplánována na 1. ledna 2024. V článku se na její obsah podíváme podrobněji.
Novela upravuje proces oddlužení tak, jak to požaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, konkrétně směrnice o restrukturalizaci a insolvenci v části týkající se oddlužení.
Klíčové prvky
Stávající délka oddlužení se zkrátí z 5 let na 3 roky. Dále se má návrh postarat o to, aby dlužník během procesu oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy – dlužník musí využívat svůj maximální příjmový potenciál, tedy dosahovat adekvátní mzdy. Tímto se chrání zájmy věřitelů. Režimy oddlužení se pro fyzické i právnické osoby sjednocují a návrh též nově povoluje provádět exekuční srážky ze mzdy dlužníka i po zahájení insolvence (to je podstatné především v případě vymáhání pohledávek z výživného pro rodiče samoživitele). Posilují se také opatření zabraňující zneužití institutu oddlužení ze strany dlužníka. Důraz na poctivost dlužníka bude kladen po celou dobu procesu.
Zkrácení doby oddlužení
Nejvýraznější změnou, kterou novela přináší, je zkrácení doby oddlužení. Pro osvobození z dluhů bude nově stačit, pokud dlužník po dobu tří let od schválení oddlužení plnil všechny podstatné povinnosti plynoucí z oddlužení. V současnosti platí, že za tři roky se oddlužíte pouze v případě, že splatíte 60 % pohledávek. Případně pokud za pět let splatíte 30 % pohledávek.
Srážky ze mzdy po zahájení insolvence
Nyní platí, že po zahájení insolvenčního řízení je srážka ze mzdy ve výši probíhajících exekucí deponovaná u zaměstnavatele. Ukládají se zde všechny pohledávky, včetně výživného. Toto se ale novelou mění. Srážky ze mzdy zůstanou zachovány i po zahájení insolvenčního řízení. Tímto způsobem se zajistí, že nedojde k prodlévání pohledávek věřitelů z výživného.
Možnosti dlužníka
Při schvalování oddlužení bude nově kladen větší důraz na posouzení možností dlužníka – tedy jeho reálné schopnosti a majetkové poměry. Důkladněji se bude zkoumat zda dlužník nepodstupuje zbytečná majetková rizika, zda se nevzdal bez zásadního důvodu výhodnějšího zaměstnání, majetkového prospěchu či výdělečné činnosti. Na základě toho všeho bude určena tzv. efektivní splátka, tedy taková výše měsíční splátky, kterou bude dlužník schopen platit. To znamená, že i u lidí s velmi nízkými příjmy, má být výše splátek nastavena tak, aby na oddlužení mohli dosáhnout.
Zároveň se zavádí nové pravidlo pro ztrátu zaměstnání. Dlužník musí do 15 dnů od ztráty zaměstnání požádat o zařazení do evidence uchazečů vedené úřadem práce. Pokud by tak neučinil nebo by byl z evidence vyřazen, bere se to tak, že řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu. To pak může vést k tomu, že soud prodlouží dobu oddlužení o počet dnů/ měsíců, ve kterých dlužník neplnil své povinnosti. K prodloužení může dojít opakovaně a v součtu až o jeden rok.